Paní Špilbergová

Paní Špilbergová je má vysněná holka do chovu. Dost jsem se nahledala natrefit na holku perlačku. Kontaktovala jsem i zahraniční chovatele. Nakonec jsem se domluvila s chovatelem od Brna. A tam jsem si pro ni také dojela.

Spolu s Paní Špilbergovou jsem chtěla dovézt druhou slečnu pro dalšího chovatele v Praze. A co se nestalo, jak jsem byla neznalá určování pohlaví, přivezla jsem si jejího bráchu. Brácha putoval k sousedům. A druhá holka nakonec do Prahy taky dorazila :-) Konec dobrý, všechno dobré.

Maminka je to skvělá, její potomci krásně rostou... tedy dnes jsou jim tři dny, tak abych to nezakřikla ťuk, ťuk, ťuk.

Odchov vrhu se zdařil. Křečíci jsou pryč, zůstal u nás Arutor, který se nějak nenechal ochočit.

Na konci května mně nepřiběhla Špilbergová uvítat jako obvykle, ale vykoukla z domečku a vykulhala. Lekla jsem se dost, protože její nožička se klimbala volně, přendala jsem ji do přepravky a pádila do veterinární ordinace Na Hrádku na Prahu 2. Nožička byla zlomená! Paní Špilbergová je ale opravdu úžasný křeček, neustále na zadních, reagující na osoby, vyžadující kontakt. I paní doktorka ji obdivovala, jak byla při vyšetření klidná. Domluvily jsme se, že zlomená noha není nic tragického a dáme ji šanci se uzdravit. Když uzdravování nepůjde, tak pak budeme hledat další možná řešení - operativní či definitivní, aby se netrápila.

Ale to byl ten nejšílenější scénář. Dostali jsme léky proti bolesti a šly domů. Nožička se 100% vyléčila. Asi po 10 dnech jsem skoro nevěděla, že se něco stalo. Dokonce paní Špilbergová z nudy dvakrát utekla, protože neměla, co dělat a vymýšlela blbosti - při uzdravování jsem ji odebrala kolečko.

 Nyní Paní Špilbergová znovu nejraději běhá v kolečku. Po druhém útěku jej dostala zpátky.

Ale z chovu jsem ji vyřadila, přeci jen nechci, aby se vyčerpávala těhotenstvím a starostí o miminka.

Paní Špilbergová je již za duhovým mostem  RIP!